Cizokrajné bonbónky aneb Co si čeština vzala z francouzštiny I.

Foto Joanna Kosinska, https://unsplash.com/

Pojďme se podívat na česká slova přejatá z francouzštiny. Stejně jako lidé cestují po celém světě, přelévají se z jazyka do jazyka i slova. Někdy u nás zdomácní natolik, že by nás už ani nenapadlo, že nějaké slůvko není tak docela české (ve skutečnosti ryze českých slov je opravdu pomálu). České výrazy převzaté z francouzštiny si naopak často uchovávají pro naše uši zvláštní zvuk a mnohá původně francouzská slova z nich poznáme podle typických koncovek: ať už jde o vizáž, masáž a vernisáž nebo třeba repertoár, pisoár a budoár či resumé, klišé a negližé. Některé z méně nápadných galicismů (českých slov francouzského původu) prozkoumáme v dnešním článku.

 

Antuka

Jaký je původ slova antuka? Tenis je doménou Britů a angličtiny, v Čechách ale zarytě už od první republiky používáme fonetický přepis francouzského “en tout cas” = “v každém případě”, tj. povrch vhodný pro sport za každého počasí na rozdíl od písku, nevhodného ke hře po dešti.

Foto Dan Gold, https://unsplash.com

Debakl

“Debakl” znamená “naprostý neúspěch” nebo “totální porážku” . Dodnes ho používáme hlavně díky Zolově románu “Rozvrat” (francouzsky “La Débâcle”), jehož název je odvozený ze slova, které znamená “pukání ledů”. Ve svém díle Émile Zola vykreslil úplnou ponižující porážku Francouzů v prusko-francouzské válce, bitvu u Sedanu, povstání a krvavé poražení komuny – zkrátka jedny z nejbolestnějších okamžiků francouzské historie. Jeho záměr se mu zdařil natolik, že se název knihy vžil pro neúspěchy a pohromy obecně.

 

Mordié!

Výkřik „Mordié!“ nebo “Mordyjé”, jehož českým ekvivalentem by bylo asi „Ježíšku na křížku!“ nebo prostě „Sakra!“, je zase zkomoleninou zaklení „Mort de Dieu!“ – „Smrt boží“/“(U) smrti boží“ (někdy se spekuluje i o původu ze zvolání “Mon Dieu” = “Můj Bože”, které je ve francouzštině mnohem obvyklejší než “Mort de Dieu”).

 

Galimatyáš

“Galimatyáš” znamená „slátanina“ či „zmatek“. A zmatek vládne i v případě původu tohoto slova. Shoda panuje více méně jen na tom, že nějak souvisí s Francií a že ho používal už Jan Neruda. Zatímco teorii Jiřího Rejzka, že jde o odvozeninu z osobních jmen Gallus a Mathias nebo z fiktivního místního jména, považuji za trochu nudnou, historku o tom, že šlo ve skutečnosti o “Matyášova kohouta” a “kohoutova Matyáše” (pro zájemce k přečtení zde) naopak za přitaženou za vlasy. Osobně se mi nejvíc líbí následující vysvětlení původu slova “galimatyáš”: z němčiny přejatý posměšek, že cosi je “francouzská věda” z “galli” (francouzský) a “mathia” (učení). Možná jste si právě vzpomněli na některého z francouzských postmodernistů, což?

 

Je to žůžo dobrodrůžo!

Dětinské francouzské slovo „žůžo“ ve smyslu „skvělé“, „úžasné“ nebo „prima“ se do češtiny nejspíš dostalo z „jou-jou“ neboli “hračka” či “roztomilá věc” (podobný původ má i cukrovinka “žužu”). Ale pozor, v etymologii není nic jisté, a proto je také možné, že jde o převzetí původně romského slova “žůžo”, které znamená “čistý”.

Foto Alessio Lin, https://unsplash.com/
Zdroje:

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3.

ŠLOSAR Dušan. Otisky. Ilustrace Jan Steklík. Nakladatelství Dokořán, Praha 2006, 116 s. ISBN 80-7363-029-X.

http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/galimatyas–50804

http://www.euro.cz/byznys/o-blamazidebaklu-a-fiasku-navrch-880258

Recommended Posts