Emma na cestách: Podzim v Ulmu

Nábřeží Dunaje, Ulm
Nábřeží Dunaje s Metzgerturm (Řezníkova věž), Ulm, foto Emma Riedová

Rok 2018 byl pro mě plný velkých změn. Nejenže jsem přivítala ve svém životě svou dcerku Violu, ale na podzim jsem se ještě ke všemu přestěhovala na několik měsíců do jihoněmeckého města Ulmu. A protože jde o město půvabné a historické, stojí za to se na něj podívat podrobněji.

Souměstí Ulm a Nový Ulm se chlubí řadou zvláštností. Jednak každé z těchto dvou měst leží v jiné ze spolkových zemí. Ulm v Bádensku-Würtembersku, Nový Ulm v Bavorsku. Takže pouhým překročením mostu přes Dunaj se dostanete do jiné spolkové země. Výjimečně se vám může dokonce stát, že takto z části města, kde panuje všední den, přejdete do části, kde panuje státní svátek.

Ulmský dóm v mlz
Ulmský dóm v mlze, foto Emma Riedová

Kdo míří do Ulmu jako já na podzim, měl by vědět, že Ulm je údajně nejmlžnější město Německa, a to díky třem řekám: Dunaji, Illeru a půvabné namodralé Blau. Tímto prvenstvím se ale v turistických průvodcích moc nechlubí. Naopak první, co je při zmínce o Ulmu většinou zmiňováno, je věž ulmského Münsteru, o níž se běžně hovoří jako o nejvyšší kostelní věži na světě. Je vysoká 161,5 m.

Ulm, Münster, foto Patrick Six, wikimedia commons

Já jen dodám, že Sagrada Família v Barceloně dosahuje výšky 175 m, takže se asi hodí říkat „nejvyšší věž dostavěného kostela“. Nicméně i tak jde o úctyhodnou výšku.

Ulm
Věž čnící nad válečné trosky, 1945, foto Germaine Krull

Ulmský lutheránský dóm začala stavět huť pod vedením Michaela Parléře na konci 14. století, ale věž je samozřejmě až ze sklonku století devatenáctého, jak to známe i u řady jiných katedrál.

Pohled na Ulm od Dunaje, Münster se nechází zhruba uprostřed grafiky, 1493, obrázek lze rozkliknout

Díky své výšce, vysokým kopcům na okrajích města a promyšlenému městskému plánování, je věž dómu vidět i z velmi odlehlých koutů města. Níže foto pořízené nedaleko mého domku na Kraví hoře (Kuhberg).

Ulm, foto Emma Riedová

 

Další ulmskou chloubou je místní univerzita, zaměřená na přírodní vědy. S Ulmem jsou rovněž spojeni Albert Einstein, který se zde narodil, a Sophie a Hans Schollovi, kteří zde strávili mládí.

Už po krátké procházce městem si člověk všimne všudypřítomných vrabčáků (Spatz). Vrabčák je symbol Ulmu. Váže se k němu pověst o stavbě dómu, při níž údajně ulmští nejprve postavili stěny s úzkými okny a portály a následně nedokázali vymyslet, jak dovnitř dostat dřevěné trámy, které neprojdou napříč už existujícími otvory. Pak zahlédli vrabce, jak snadno prolétne oknem i s dlouhou větvičkou v zobáku, a to díky tomu, že ji natočí správným směrem, a hned měli jasno. Kromě toho, že jde o báchorku evidentně smyšlenou, vypovídá tato pověst o poměrně velké schopnosti sebeironie u ulmských občanů.

Ulmští vrabčáci

 

Čím vás ještě může bývalé svobodné město Ulm nalákat? Určitě malebným historickým centrem pyšnícím se nejen Münsterem, ale i původními hrázděnými domy, řadou dalších historických budov převážně z 15. a 16. století, orlojem z roku 1520 a samozřejmě krásami Dunaje.

Hrázděné domy, Ulm, foto Niklas Hamann, www.unsplash.com

 

Ulm
Rybářská čtvrť a říčka Blau, Ulm, https://tourismus.ulm.de/web/de/index.php

 

Ulm, foto Emma Riedová

 

Münster, Ulm, detail portálu, foto Emma Riedová

Turisticky méně vytížená, ale také krásná je čtvť Söflingen s klášterem, křivolakými uličkami, kanály a prastarým mlýnským kolem.

Milovníci baroka ocení klášter ve Wiblingenu, příznivci moderní architektury budovu Hochschule für Gestaltung (Vysoká škola designu).

Pozoruhodný je také ulmský vodní karneval (Nabada) a jemu předcházející Serenáda světel (Lichterserenade), na které můžete přijet v červenci, a samozřejmě opulentní vánoční trhy. Nutno ovšem přiznat, že většina lidí sem asi jezdí spíš kvůli Legolandu.

Nabada, Ulm, https://tourismus.ulm.de/web/de/index.php

 

Serenáda světel, Ulm, https://tourismus.ulm.de/web/de/index.php

 

Švábská kuchyně se příliš neliší od české – nejoblíbenější přílohou jsou špecle (vaječné těstoviny podobné haluškám), k tomu vepřové nebo uzeniny a zelí.

Městem se lze pohodlně pohybovat pěšky, na kole a celkem dobře i hromadnou dopravou, i když za trochu větší peníz, než jsme zvyklí. Okolní krajina je krásně zvlněná (Švábské Alby), německy úhledná a svými malými úzkými lány odlišná od té české. Příjemná jsou i venkovní grilovací posezení roztroušená podél turistických tras. V některých místech tu navíc nabyde člověk snadno dojmu, že tu mají nějaký hrad snad na každém větším kameni. Nádherné je jezírko Blautopf, kde pramení Blau (v Blaubeurenu), protože je zkrátka úplně jasně modré. Navíc tam naleznete i kláštěr a krasovou oblast.

Blautopf jezero
Blautopf, foto Masih Imani Nia, wikimedia commons

Místní jsou sice vášnivými milovníky aut, ale cyklisté ani pěší tu rozhodně nejsou odstaveni na druhou kolej, takže se lze krajinou příjemně pohybovat i pěšky nebo na kole.

A jak se mi v Ulmu žije? Ulm je o dost menší a klidnější město než Praha a v mnoha ohledech jsem se tu zabydlela rychleji než v anonymní Paříži (i když zase Paříž je Paříž…:D ). Skoro všude chodím pěšky. Jsem nadšená ze silného ekologického cítění (zejm. větší dostupnost lokálních a biopotravin, obnovitelné zdroje energie, vratné obaly), na druhou stranu mám dojem, že automobilismus tu kvete o dost víc než v Čechách, což se trochu podepisuje na dostupnosti veřejné dopravy (nebo je ta kauzalita naopak?) a velkém množství zácp (kde uvízne i autobus).

Největší inspirací, za níž jsem vděčná a kterou bych si ráda „vzala“ s sebou do Prahy, je místní bohatý komunitní život, díky němuž jsem i jako cizinka snadno zapadla mezi ostatní matky s dětmi. Nejnáročnější je pro mě naopak odloučení od rodiny a přátel, zvlášť když se většinu času věnuji dítěti.

Ulm, Dunaj
Ulm, foto Emma Riedová

 

Zdroje fotografií:

https://tourismus.ulm.de/web/de/index.php

https://commons.wikimedia.org

www.unsplash.com

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *